Všude dobře, doma nejlépe…

Přizpůsobeno obrazu mému

Všechno si ve svém „doma“ mohu přizpůsobit a upravit přesně tak, jak chci. A to je přeci úžasné:)
Na to jsem se dlouho těšil. U rodičů mi vadily některé věci a já bych si je udělal úplně jinak. Teď jsem dostal možnost…

Převzít to dobré

Z každé domácnosti lze něco použít. A tak už po nějakou dobu shraňuji věci a poznatky z různých domácností, zejména od rodiny, přátel a známých. Všechno dobré a zajímavé použiji, špatného se vyvaruji.

Úklid

Konečně si můžu uklízet sám v rozsahu a frekvenci, která mi vyhovuje. A vím, že když to neudělám já, tak nikdo. Nemám pak problém s úklidem. Sám si rozvrhu čas a pustím se do toho…

Mám rád, když je doma uklizeno. Dostal jsem pro to ty správné vlohy. Líbí se mi to a jsem spokojen. Ale uklizeno samozřejmě v mezích, né že bych denně hodiny gruntoval, to rozhodně ne.

Všechno je v drobnostech

Není to jeden celek. Je to spousta drobností, maličkostí a detailů, které dělají domov domovem. Že mám příbory seřazené v pořadí, které se mi líbí, věci mám uložené tam, kde mi vyhovují nejvíce, to je perkfektní. Věci v ledničce jsou umístěné tak, aby mi byly pěkně „po ruce“, …

Stále vylepšovat a vylepšovat

Každou chvíli ale najdu něco, co se dá uělat lépe. Některé věci musí projít praxí, aby se zjistilo, co funguje a co ne. Něco se osvědčilo, jak jsem si představoval a plánoval, něco prostě ne.

Trochu puntičkář

Po týdnu, kdy u mě v kuchyni vládla Helča, jsem si musel trošku přerovnat věci, hlavně kuchyni (hrnce, mísy, …) a ledničku. Ale ta její skvělá jídla stála za to:)

Možná, že jsem trošku puntičkář. Mám rád věci na svém místě (které jsem vybral a určil). Mám rád systém a praktičnost. Ale doufám, že nejsem a nebudu jako Monika (Přátelé), která měla v koupelně čtyři ručníky a do kuchyně jí nikdo nesměl… :)

Byt je od toho, aby se používal

Jsem zastáncem názoru, že věci (ať už byt, auto nebo cokoliv dalšího) se mají především používat, mají mi sloužit a být k užitku. A ne, abych sloužil já jim, stal se jejich otrokem. Samozřejmě se člověk musí o věci starat, mít je rád a udržovat je.

Věcí není škoda, věci jsou.

A právě byt by měl sloužit k tomu, abych se tam cítil dobře, bezpečně, mohl jsem si odpočinout a relaxovat. Kuchyně je od toho, aby se v ní vařilo, pohovka od toho, aby se na ní sedělo, … Nemám rád věci, které by měly někde stát a nepoužívat se. Třeba proto, aby se nerozbily, neopotřebovaly nebo neztratily. Co je to za hloupost? To bych si to mohl všechno schovat – a na kdy? A proč?

Úžasná volnost a možnosti

Je nádherné, když si můžu odejít a přijít kdy chci:) Né, že bych u rodičů nemohl, ale pořád o tom někdo věděl, musel jsem být v noci potichu a tak.

Můžu si položit cokoliv a kamkoliv. A kam si to dám, tam to budu mít. Přesně tam to najdu, ani o kousek jinde. Nikomu to nevadí a nikdo mi do toho nemůže mluvit.

Je jedno, kdy uklidím a kdy co udělám. Můžu si sám vybrat, jestli dneska, zítra a nebo vůbec. Tím odpadá věčný problém, kdy rodiče potřebovali něco udělat hned, jenže hned já nemohl. Mohl jsem za chvíli, ale to bylo zase pozdě…

Doma jsem svým pánem.

Doma mám jídlo, co mám rád a v množství, které mi vyhovuje. To proto mám lednici nadupanou mazacím sýrem všech oblíbených značek:) Můžu si udělat zásoby podle svých představ.

A když jsem u toho jídla, můžu si sníst co chci. Všechno, co mám v lednici mi „říká pane“ a vím, co s tím plánuju, na kdy to je a co z toho budu dělat. Nestane se, že bych si něco nemohl vzít, protože bych nevěděl, jestli s tím nemá někdo něco v plánu. U rodičů se to stávalo běžně a nebyl tak problém spořádat klíčovou surovinu na nedělní oběd, na čež jsem byl samozřejmě náležitě upozorněn.

Neméně důležitým faktem je to, že si mohu domů pozvat koho chci a kdy chci. Nikdo mi nebude návštěvu soudit a hlavně nebude nikomu vadit. U rodičů se stávalo, že nás bylo v kuchyni moc, nebo jsme se nevešli do obýváku…

Jo a jak by řekla Phoebe, v bytě můžu chodit nahej:)

Starosti a problémy

U rodičů byl z jistého úhlu pohledu perfektní komfort. Nestalo se, že by prádlo nebylo vyprané, že by došlo nádobí, že nebylo co jíst. Taky jsem se nemusel starat o to, zda teče voda z kohoutku, kolik stojí elektrika, jestli je zaplacený nájem a spousta dalších poplatků. Bylo to celkem jednoduché a snadné. Mělo to bezesporu své výhody.

Probuzení do reality

Člověk zjistil, kolik co stojí. Byla spousta věcí, které jsem dříve něřešil – tím mám na mysli zejména elektriku, vodu, plyn, fond oprav, televizní a rozhlasový poplatek, …

Také získávám představu o spotřebách, o tom, kolik je možné spotřebovat elektriky, kolik vody. Člověk se začíná zabývat tím, jak a kde efektivně ušetřit. Už to není jenom o tom, že je elektrika v zásuvce pod stolem. Už jí musím zaplatit…

Suma sumárum

Doposud jsem sepsal výhody i nevýhody vlastního „doma“. Vždycky má všechno své pro i proti a nejde, aby tomu bylo jinak.

Všechno jsem si zařídil a udělal tak, abych byl spokojený, imponuje mi ta úžasná volnost i možnosti, které jsem získal. A i přes všechny ty nevýhody (zejména to vyjde podstatně dráže a člověk se o sebe musí postarat sám) jsem spokojený.

Už dlouhou dobu jsem se těšil, až se osamostatním. Chtěl jsem rodičům i sobě dokázat, že se o sebe postarám, že se umím postavit na vlastní nohy. A pak, u rodičů bych nezůstal věčně, jednou bych stejně odešel… A tak proč ne teď?

A co mi chybí k dokonalosti?

Beruška, která by mě milovala a se kterou by se z „mého doma“ stalo „naše doma“…

Několik málo fotek

Pro představu nabízím několik málo fotek. Byt je malinkej, ale pěknej:)

Naše bytovka

Kuchyň - můj ráj

Předsíň

Koupelna

Vana v koupelně

Pohovka a konf. stolek

"Pracovna"

Stěna s TV