Chtěli byste umět napsat článek, který si čtenáři s radostí přečtou až do konce? Nabízím několik užitečných tipů a celkové zamyšlení nad vlastním psaním článků.

Věřili byste, jak málo stačí k tomu, aby se z dobré myšlenky stal kvalitní článek?

Chování čtenářů je různé, přesto by se dalo obecně říci, že lidem nevadí přečíst si dlouhý článek, a to klidně i na několik stránek. V první řadě je nutné čtenáře zaujmout a následně nabídnout čtivý a přehledný článek. Je to v podstatě o psaní obchodně úspěšných textů – copywrittingu.

Úvodem bych rád řekl, že je celkem jedno pro koho a co píšete: V zásadě platí stejná pravidla. Samozřejmě, jsou rozdíly v tom, jestli přidáváte nový příspěvek na soukromý blog o vaší dovolené, či sepisujete report svému investorovi. Přesto v obou případech můžete použít osvědčená pravidla:

1. Než začnu psát

Nikoho by teď nemělo udivit, že první kapitola není o vlastním psaní.

Když nevím, co a pro koho chci psát, nedopadne to dobře.

Takže před tím, než začnu zběsile bušit do klávesnice, promyslím si pár základních otázek:

Co chci říct?

  • V první řadě je potřeba si uvědomit o čem budu psát: Napsat mohu mé úvahy o životě, zážitky z dovolené, komentář k účetní uzávěrce nebo popis produktu. Každá oblast má svá specifika.
  • Nesnažte se toho říci moc, pravděpodobně se vám to nepovede :) Pokud je zvolené téma obsáhlejší, vyberte si jen určitou část a tu popište. Případně článek rozdělte na více částí (často označováno jako seriál).
  • Píšete něco, co už někdo napsal? To nevadí. O každém tématu už někdo psal. Můžete to napsat lépe, vlastními slovy, připravit výpis toho nejlepšího a připojit svůj pohled.
  • Základní pravidlo, často bohužel ignorované: Když nemáte co říci, tak to neříkejte. Psát článek jenom pro článek je hloupost.

Komu to chci říct?

Kdo bude mým čtenářem? Pokud mezi mé čtenáře patří široká veřejnost, musím používat takové výrazy a obraty, kterým bude rozumět. Prostor si tak zaslouží i jistá dávka vysvětlivek či podrobnějšího popisu. Naopak, pro úzce zaměřenou skupinu profesionálů, je zbytečné jakkoliv protahovat sdělení vysvětlováním dobře známých pojmů a zkratek.
Přizpůsobte se čtenáři – uvidíte, že to ocení.

Proč to chci říct?

Motivací, proč článek píši, může být spousta: vlastní realizace, zájmová činnost, pracovní povinnost, tlačí na mě šéfredaktor, … Autoři bývají často pod tlakem – zejména pevně dané téma a stanovený termín odevzdání udělá své. Ať už je to jakkoliv, je dobré přistoupit k psaní článku s jistou dávkou nadšení: Když už to musím napsat, tak ať to stojí za to!

A konečně: Proč by to měl někdo číst?

Jaká je přidaná hodnota vašeho článku? Napsali jste něco zajímavého? Máte zajímavou myšlenku nebo jen podáváte staré známé informace novým způsobem? Tak či onak, mělo by to někoho zajímat. Unikátnost a přínos pro čtenáře na prvním místě.

2. Napíšu vlastní článek

Teď připravíme vlastní obsah – text článku. Ale pozor, tím se rozhodně nekončí. A proto během psaní nepoužívejte pokročilé formátování – modrý nadpis velikosti 18 bodů teď skutečně není důležitý.

Je až neuvěřitelné, kolik lidí začne psát článek právě tímto způsobem: napíše nadpis – ten bude modrý, 38 bodů velký. A tučný. Teď tam dám tenhle obrázek. Ten text je moc dlouhý, o jedno slovo ho zkrátím, … Už víte, kam tím mířím? Ano, jako první je potřeba napsat obsah a na to vám postačí bohatě i poznámkový blok. Na formátování a další úpravy budete mít čas později. Navíc v tuhle chvíli může být formátování kontraproduktivní – vytrhává totiž z práce.

Příprava a podklady

Počítám, že v tuhle chvíli už víme, co a pro koho píšeme. Téma je tedy jasné.

Hned na začátku je vhodné zajistit si zdroje informací: těmi mohou být jiné odborné články (pozor na kopírování!), odkazy a případná multimédia (fotografie, video, …).
Ne zřídka je nutné materiály a danou problematiku nastudovat. Pokuste se zjistit co nejvíce zásadních informací: najděte další zdroje, vypište si poznámky, ptejte se, oslovte výrobce produktu, zapojte se do diskusní skupiny, apod.

Velmi důležitý je seznam klíčových slov, které hodláme v článku použít. Klíčová slova jsou buďto zadána nebo je jejich volba ponechaná na autorovi. V každém případě je nutné vytvořit si podrobný seznam včetně dalších méně frekventovaných klíčových slov (tzv. long tail – specifické výrazy, které jsou uživateli méně hledané, ale ve výsledku mohou přinést vyšší efektivitu než cílení na vysoce konkurenční slovo). Vhodné je doplnit seznam i o další klíčová slova, která jsou příbuzná (např. pro „piáno“ doplňte „klavír“ apod.).

Titulek a perex

První, co potenciální čtenář zahlédne je právě titulek. Věnujte mu dostatečný prostor a kreativitu. Pozor, abyste v titulku nelhali nebo uváděli zcela mylné informace (to nechme Blesku a jiným bulvárním plátkům) – jako seriózní autor nabídněte skutečné a pravdivé informace.

První odstavec, často označován jako perex, je základním lákadlem. Jedná se o dvě až tři věty, které mají jediný cíl: získat si čtenáře! Nebojte se tak do perexu vytáhnout to nejlepší, co v článku máte. Zmiňte výsledek nebo zásadní informaci.

V perexu ale neprozraďte všechno!
Vzbuďte ve čtenáři zájem a nechte jej dočíst článek až do konce.

Titulek i perex doplňuje řada autorů až jako poslední – po dopsání vlastního článku. Z kvalitního obsahu se perex připraví skutečně velice snadno.

Osnova a postupné sepisování

Nejen ze své zkušenosti, ale i na základě doporučení řady odborníků, je vhodné začít na článku pracovat postupně.

Nesnažte se tedy hned první větu napsat „na čisto“, ale dělejte si body osnovy. Ty rozveďte o další pod body, dopište zajímavé věty a myšlenky. Udělejte si sami malý brainstorming – piště, co vás napadá. Projděte si případné zdroje a podklady.
Napadne-li vás celá věta, rovnou si jí poznamenejte. Nezabývejte se přitom případnými překlepy nebo špatnou skladbou slov. K tomu se dostanete později. Důležité je dostat poznámky a nápady z hlavy.

Uspořádejte osnovu, definujte rozsah

Projděte si všechny vaše poznámky a zatřiďte je.

Vytvořte kapitoly a uveďte je příznačnými nadpisy. Nadpis kapitoly by měl čtenáře jasně informovat o jejím obsahu. Čtenář tak může snadno přeskočit ty části, které pro něho nejsou zajímavé. Celkově pak usnadňují orientaci v rámci celého článku.

Všechny zbývající poznámky roztřiďte do příslušných kapitol. Snadno tak získáte hrubý přehled o rozsahu. Pokud je potřeba, připravte podnadpisy.

V tuhle chvíli by měly být všechny logicky související informace u sebe a čekají pouze na dopsání…

Rozepište se…

Konečně se dostáváme k tomu „bušení do klávesnice“, které jsem zmiňoval v úvodu. Ano, teď je ta správná chvíle – tvořte a rozepište se…

Napište úvod ke kapitolám, rozepisujte vaše poznámky, uvádějte data a hodnoty, popisujte i prodávejte. Cokoliv jen potřebujete. Pište jasné a srozumitelné věty, vyvarujte se komplikovaným souvětím. Podle cílové skupiny čtenářů volte správná slova a úroveň odbornosti.

Nezapomínejte používat v textu adekvátní klíčová slova v rozumné míře. Klíčové slovo umístěné do každé věty rozhodně nepřinese extrémní výsledek. Naopak – vyhledavače hodnotí „rozumnou“ hustotu klíčových slov. Uvádí se zhruba 1,5% – 3% klíčového slova na celý obsah.

Nebojte se v textu odkazovat na zdroje i další zajímavý obsah (viz. Kultura neodkazování). Odkazujte tam, kde je potřeba. Pokud napíšete, že v tiskové zprávě bylo … a neuvedete odkaz, nepůsobí to dobře. Vy jste měli tiskovou zprávu otevřenou, tak proč tam nedat přímo odkaz? Čtenář pak nemusí pracně dokument hledat.

Při psaní nezapomínejte na autorský zákon. Nekopírujte! (je to protizákonné) Se souhlasem autora můžete použít domluvenou část či jiný materiál. Rozhodně můžete citovat s uvedením zdroje, případně odkazovat na jiné články.
Nikdo vám pochopitelně nebrání v tom, napsat článek vlastními slovy. Pokud se nějaká myšlenka autora líbí – rozveďte jí a doplňte o vlastní postřehy a názory.

Pro lidi nebo vyhledavače?

Co si budeme povídat: chceme, aby náš článek byl vidět. A nejlépe ve vyhledavačích a na předních místech. Často tak svádí myšlenka psát texty pro roboty (vyhledavače) a schválně jim podstrkovat více klíčových slov, přidávat speciální kódy, tagy a jiné praktiky.

Vězte, že je to zbytečné. Vyhledavače mají stále chytřejší algoritmy a řadu „podvodů“ jsou schopni snadno odhalit. Nejen, že nezískáte lepší pozici, ale můžete dostat i trest. Proto vřele doporučuji sepsat článek tak, aby byl co nejzajímavější pro skutečné čtenáře – pro lidi.

To, co je dobré pro lidi, je dobré i pro vyhledavače.

Nechte odležet

Pokud můžete, nechte článek odležet – třebas přes noc. Ráno si článek znova přečtěte a možná uvidíte více :) Je fajn shlédnout své dílo s jistým odstupem. Můžete odhalit spoustu zásadních chyb.

Nechali jste odležet? Pak můžete pokračovat druhým dílem, kde se dozvíte jak článek naformátovat, na co nezapomenout při publikaci a jak moc důležitá je zpětná vazba.